Tři skupiny hub, tři různé nemoci
Svití mezi prsty, žloutnoucí nehet, bílý povlak na jazyku – to vše bývá mykóza, ale každou z těchto potíží způsobuje jiná skupina hub. Dermatofyty, kvasinky a nedermatofytní plísně se liší způsobem výživy, postiženými tkáněmi i citlivostí na antimykotika.
Záměna původce je nejčastějším důvodem, proč samoléčba volně prodejnými mastmi selhává. Dermatolog proto před zahájením terapie obvykle trvá na mikroskopickém vyšetření a kultivaci, protože správný lék se odvíjí od toho, s kterou skupinou hub máte co do činění.
Rozdíl mezi těmito třemi skupinami přitom není akademický – určuje, zda vám pomůže mast z lékárny, nebo zda potřebujete předepsanou terapii.
Dermatofyty: parazité keratinu
Dermatofyty (rody Trichophyton, Microsporum a Epidermophyton) se živí keratinem – bílkovinou kůže, vlasů a nehtů. Proto napadají právě rohovou vrstru kůže, chlupy a nehtové ploténky, kde keratin tvoří hlavní stavební hmotu.
Jsou nejčastější příčinou tinea pedis (plísně nohou), tinea corporis (plísně trupu) i tinea capitis (plísně vlasové pokožky). Typickým projevem je ostře ohraničené, šupinaté ložisko, které se šíří od středu ven a často svědí.
Podle přehledu Moriartyho a kolegů v BMJ se dermatofytózy řadí mezi nejrozšířenější kožní infekce na světě a jejich výskyt v posledních desetiletích roste.
Kvasinky rodu Candida: jiná pravidla
Kvasinky, především Candida albicans, jsou přirozenou součástí mikroflóry kůže a sliznic. Problém nastává, když se přemnoží – typicky po antibiotikách, při cukrovce, vlhku nebo oslabené imunitě.
Způsobují jiné projevy než dermatofyty: soor v ústech, kvasinkovou infekci v podpaží a tříslech, zánět nehtového lůžka (paronychii) nebo kvasinkovou onychomykózu. Ložiska bývají spíše mokvavá, zarudlá, s bílým povlakem a bez ostrého okraje.
Shenoy a Jayaraman v přehledu Candida onychomycosis upozorňují, že kvasinkové postižení nehtů se vyskytuje hlavně u osob s porušenou nehtovou kutikulou, diabetiků a lidí často pracujících ve vodě.
Nedermatofytní plísně: vzácnější, ale záludné
Nedermatofytní vláknité plísně, jako Scopulariopsis brevicaulis, Fusarium, Aspergillus či Neoscytalidium, se od dermatofytů liší tím, že keratin nerozkládají tak účinně. Do kůže a nehtů se dostávají většinou druhotně, přes poranění nebo oslabený nehet.
Tosti a kolegové popsali 29 případů onychomykózy způsobené nedermatofytními plísněmi a zdůraznili, že tyto infekce bývají odolnější vůči běžné lokální léčbě a často vyžadují kombinaci přípravků nebo delší terapii.
V běžné populaci jsou vzácné, ale u starších lidí, diabetiků a osob s poruchou prokrvení končetin se s nimi setkáváme častěji. Bez kultivace je od dermatofytózy nerozlišíte.
Srovnání v tabulce
| Skupina | Typičtí původci | Postižené tkáně | Typické projevy | Nejčastější diagnózy |
|---|---|---|---|---|
| Dermatofyty | Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton | kůže, vlasy, nehty | šupinatá ostře ohraničená ložiska, svědění | tinea pedis, tinea corporis, tinea capitis, onychomykóza |
| Kvasinky | Candida albicans a další | sliznice, kůže, nehtové lůžko | zarudnutí, mokvání, bílý povlak, paronychie | soor, intertrigo, kandidová onychomykóza |
| Nedermatofytní plísně | Scopulariopsis, Fusarium, Aspergillus | nehty, kůže (druhotně) | matné žlutohnědé nehty, často bez svědění | onychomykóza z plísní |
Jak se původce určuje
Rozlišení tří skupin není otázkou odhadu, ale laboratorního vyšetření. Praktický lékař nebo dermatolog odebere seškrab z kůže nebo nehtu a pošle ho do mykologické laboratoře.
Standardní postup zahrnuje:
- mikroskopické vyšetření seškrabu po zředění hydroxidem draselným (KOH), které odhalí houbové vlákno během minut,
- kultivaci na Sabouraudově agaru, která přesně určí druh původce za dva až čtyři týdny,
- v některých laboratořích PCR, která je rychlejší a citlivější.
Kultivace je klíčová právě u podezření na nedermatofytní plíseň, protože mikroskopicky vypadá podobně jako dermatofyt.
Léčba se liší podle původce
Dermatofytózy dobře reagují na terbinafin a další antimykotika, která se hromadí v keratinu. Kvasinkové infekce se léčí přednostně azoly, jako je klotrimazol nebo flukonazol, zatímco nedermatofytní plísně vyžadují často kombinovaný přístup a delší kúru.
Volně prodejné krémy v lékárnách (Dr. Max, BENU) mívají široké spektrum, ale u nehtů a při postižení kvasinkami či plísněmi často nestačí. Lokální přípravek vyjde zhruba na 150–400 Kč, předepsaná terapie je pojišťovnou hrazena podle indikace.
Důležité je neukončovat léčbu při prvním zlepšení – dermatofyty přežívají v keratinu týdny a předčasné vysazení vede k návratu potíží.
Kdy k praktickému lékaři nebo dermatologovi
Samoléčba má smysl jen u krátkodobých, jasně ohraničených ložisek na kůži. Odborníka navštivte, pokud se potíže šíří, postihují nehty nebo vlasovou pokožku, pokud máte cukrovku či oslabenou imunitu, nebo když mast po dvou týdnech nezabírá.
V Česku se k dermatologovi dostanete přes praktického lékaře s doporučením; vyšetření i mykologické testy hradí zdravotní pojišťovna, typicky VZP, v rámci veřejného pojištění. Čím dříve se původce určí, tím kratší a levnější bývá celá léčba.
Návrat potíží po zdánlivě úspěšné kúře je signálem, že původce nebyl správně určen, nebo že se infekce šíří z neléčeného zdroje, jako jsou boty, ručníky či sprchový kout.