Proč se plíseň a bakteriální infekce kůže pletou
Zarudlé místo mezi prsty svědí, na chodidle se olupuje kůže a v tříslech vzniká mokvající ložisko. Laik i lékárník na první pohled váhají, zda jde o plíseň, nebo o bakterie. Přitom obě infekce potřebují úplně jinou léčbu.
Dermatofyty jsou houby, které se živí keratinem, zatímco bakteriální infekci kůže způsobují nejčastěji stafylokoky a streptokoky. Moriarty a kol. v přehledu pro BMJ připomínají, že diagnóza tinea se bez laboratorního potvrzení plete častěji, než by se čekalo. Rozdíl se dá ale často poznat podle vzhledu a průběhu.
Záměna není jen kosmetický problém. Kdo léčí plíseň antibiotikem, houbu nezasáhne, a kdo naopak maže bakteriální ložisko antimykotikem, nechá infekci šířit se do hloubky. Správný směr poznáte podle pár znaků, které si ukážeme.
Vzhled ložiska: co napoví okraj a střed
Nejdůležitější vodítko dává samotný tvar a okraj ložiska. Plíseň se typicky šíří od středu ven a vytváří prstenec s aktivním okrajem, zatímco bakteriální ložisko bývá plošší a rovnoměrně zarudlé.
| Znak | Plíseň (dermatofytóza) | Bakteriální infekce |
|---|---|---|
| Okraj ložiska | ostrý, vystouplý, šupinatý | rozmazaný, bez jasné hranice |
| Střed | světlejší, hojící se | rovnoměrně červený |
| Povrch | šupinky a olupování | vlhký, lesklý, někdy puchýřky |
| Hnis a krusty | nebývají | žluté medové krusty |
| Typické místo | mezi prsty, chodidla, třísla | obličej, okolí nosu a úst |
Prstenčitý tvar s vyjasněným středem je u plísně tak typický, že mu dermatologové říkají tinea corporis. Bakteriální impetigo zase poznáte podle krust, které připomínají zaschlý med.
Svědění, pálení a další subjektivní rozdíly
Plíseň především svědí, a to často intenzivněji večer a po pocení. Bakteriální infekce spíše pálí, bolí na dotek a může ji provázet otok. Zápach ukazuje spíše na bakterie, plíseň sama o sobě obvykle nezapáchá.
Rozdíl je i v rychlosti nástupu. Plíseň se rozvíjí pomalu, týdny až měsíce, a dlouho zůstává nenápadná. Bakteriální infekce umí udeřit rychle, během pár dní, a někdy ji doprovází horečka nebo zvětšené uzliny.
Ilkit a Durdu při popisu tinea pedis zdůrazňují, že vlhkost, teplo a dlouhý styk kůže s povrchy jsou hlavní podmínky přenosu. Bakteriím stačí drobná ranka nebo porušená kožní bariéra.
Kdy jde spíše o bakterie: varovné signály
Ne každé zarudnutí vyžaduje antibiotikum, ale některé znaky by vás měly poslat k praktickému lékaři dřív než později. Bakteriální infekce se bez správné léčby může šířit do hloubky.
- hnisavé puchýřky a žluté krusty
- rychle se šířící zarudnutí během jednoho dne
- horečka, zimnice nebo třesavka
- bolestivé, teplé a napjaté ložisko
- červené pruhy táhnoucí se od ložiska
Červené pruhy směrem od rány jsou známkou zánětu mízních cest a patří k situacím, kdy se nečeká na ráno. Podobně rychlá reakce je namístě, když zarudnutí obklopí celý prst nebo končetinu.
Jak to odliší praktický lékař a dermatolog
Praktický lékař se nejprve zeptá na průběh a prohlédne ložisko. Pokud má pochybnosti, odebere stěr nebo seškrábne šupinky. U plísně se materiál vyšetřuje mikroskopicky po rozpuštění v hydroxidu draselném, tzv. KOH preparát, případně se kultivuje na mykologické půdě.
Bakteriální infekci potvrdí kultivace stěru, která ukáže konkrétní bakterii a její citlivost na antibiotika. Lipner a Scher v přehledu o onychomykóze připomínají, že spolehnout se jen na pohled nestačí — podobné změny dělá i psoriáza nebo ekzém.
Vyšetření je rychlé a nebolí. Výsledek mykologické kultivace trvá i dva týdny, protože houba musí dorůst, zatímco bakteriální kultivace bývá hotová za pár dní. Lékař ale obvykle nasadí první léčbu ještě před výsledkem.
Léčba: proč antibiotikum na plíseň nezabere
Plíseň se léčí antimykotiky — krémy, mastmi, v těžších případech tabletami. Bakteriální infekce reaguje na antibiotika, lokální nebo celková. Nasadit na plíseň antibiotikum znamená ztratit čas a dát houbě prostor k růstu, protože bakterie ani houba si navzájem nekonkurují.
Délka léčby se liší. Bakteriální infekce často ustoupí do týdne, plíseň vyžaduje trpělivost: lokální antimykotikum se používá i několik týdnů, a to ještě dva týdny po vymizení příznaků. Předčasné vysazení je nejčastější důvod návratu.
V lékárně (např. BENU nebo Dr. Max) vám poradí s volně prodejnými antimykotiky, ale pokud si nejste jistí diagnózou, je rozumné nejdřív zajít k praktickému lékaři. Špatně zvolený krém problém jen zamaskuje.
Kdy zajít k praktickému lékaři a co hradí pojišťovna
K praktickému lékaři jděte, když ložisko neustupuje do dvou týdnů, rychle se šíří nebo se opakovaně vrací. Vstupní vyšetření u praktika hradí zdravotní pojišťovna, tedy i VZP, a nepotřebujete žádnou zvláštní žádanku.
Pokud praktik pošle pacienta k dermatologovi, doporučení obvykle pokryje i odběr stěru a mykologické vyšetření. Čekací doby na kožní ambulanci se liší podle kraje, proto se vyplatí neodkládat návštěvu praktika.
Nezkoušejte na vlastní pěst kombinovat antibiotikum a antimykotikum z lékárny. Bez správné diagnózy je to jen drahá loterie, která může zhoršit stav i podráždit kůži.