Co je hypertenzní krize a proč je nebezpečná
Hypertenzní krize je stav, kdy se systolický krevní tlak přesune nad 180 mm Hg nebo diastolický nad 120 mm Hg. Tento náhlý skok zatěžuje cévy, srdce i mozek. V některých případech může vést k infarktu, mrtvici nebo selhání ledvin.
Ne všechny hypertenzní krize se projevují příznaky. Někdy se označují jako „tichá“ – přesto způsobují poškození orgánů. Proto je důležité znát varovná varování, která signalizují, že je třeba okamžitě jednat.
V Česku trpí nadváhou a hypertenzí přes 30 % dospělých populace. Každoročně se v krajských nemocnicích léčí stovek pacientů s hypertenzní krizí. Většina případů se odehrává doma, nebo v okolí domova.
Lékařská pomoc není vždy nutná hned při prvním nárazu tlaku. Krize se diagnostikuje, pokud je tlak vysoký spolu s příznaky poškození orgánů. Pokud tlak vystoupne, ale pacient se cítí v pořádku, jde spíše o hypertenzi, nikoli krizi.
První příznak: silná bolest hlavy
Bolest hlavy v zátylku nebo ve čele může být prvním varovným signálem. Jedná se o bolest, která přetrvává déle než hodinu, není úlevou od běžných léků a často doprovází závratě nebo nevolnost.
Ne všechna bolest hlavy souvisí s tlakem. Ale pokud jste hypertenzní a bolest přetrvává, měli byste okamžitě změřit tlak. Pokud přesáhne 180/120 mm Hg, kontaktujte praktického lékaře nebo zavolejte záchrannou službu.
V Česku se často používají domácí tonometry. Většina lidí měří tlak v ruce, ale někteří volí i zápěstí. Studie ukazují, že měření na zápěstí může být méně spolehlivé – zejména u starších pacientů.
Pokud bolest hlavy přetrvává i po snížení tlaku, je třeba vyšetřit příčinu. Může jít o intrakraniální tlak, úraz nebo jinou patologii. V takovém případě je vhodné navštívit nejbližší lékárnu pro poradu nebo zavolat výjezd VZP.
Druhý příznak: závratě a ztráta rovnováhy
Závratě při hypertenzní krizi jsou často náhlé a silné. Může dojít k pocitu otáčení, ne stability nebo jakoby se „země pod nohama ztrácí“.
Tento příznak může vést k pádu, což u starších pacientů často znamená zlomeninu kyčle nebo pánve. U mladších lidí může být signálem poruchy mozku – například vertebrobasilární insuficience.
Závratě se často objevují spolu s tinnitusem (šumem v uších) nebo nevolností. Pokud se vyskytují u pacienta s vysokým tlakem, je třeba okamžitě zkontrolovat tlak a případně vyhledat lékařskou pomoc.
V lékárnách Dr. Max nebo BENU lze získat informace o domácích postupech. Lékárníci však nevydávají léky bez receptu – pokud jde o závažný stav, je nutná konzultace s lékařem.
Třetí a čtvrtý příznak: dušnost a zrychlený tep
Dušnost při vysokém tlaku může být příznakem zatížení srdce. Tělo se snaží kompenzovat nedostatek kyslíku a srdce bije rychleji, aby dodalo dostatek krve do tkání.
Zrychlený tep (tachykardie) se často projevuje jako pocit bijení srdce v hrudi. Může být pravidelný nebo nepravidelný. Pokud se objeví spolu s bolestí v hrudi, může jít o anginu nebo infarkt.
Pokud dušnost přetrvává déle než 10 minut, je třeba okamžitě zavolat záchrannou službu. U starších pacientů může být dušnost jediným příznakem závažného onemocnění.
V Česku se často používají léky jako Amlodipin nebo Perindopril. Tyto přípravky snižují tlak, ale při akutním stavu je nutná lékařská kontrola. Samoléčba může vést ke zhoršení stavu.
Pátý a šestý příznak: zmatek a poruchy zraku
Zmatek, zmatenost nebo obtíže s řečí mohou být příznaky poškození mozku. Stejně tak náhlé zhoršení zraku – mlhavé vidění, „zatažení oponou“ nebo dvojité vidění.
Tyto příznaky mohou signalizovat akutní mozkovou příhodu nebo hypertenzní encefalopatii. V takovém případě je každá minuta důležitá. Okamžitá lékařská pomoc je nezbytná.
U mladých lidí se tyto příznaky objevují méně často, ale nejsou vyloučeny – zejména u pacientů s nerespektovanou hypertenzí nebo sekundárními příčinami.
V Česku je možné získat pomoc v okresních nemocnicích nebo v terénní zdravotní službě. VZP hradí přepravu záchrannou službou i následnou léčbu. Cena přepravy je většinou 0 Kč pro pojištěnce.
Sedmý příznak: bolest hrudi a záda
Bolest hrudi může být tlakem, pálením nebo těžkým pocitem. Často se šíří do levé ruky, čelisti nebo krku. Pokud trvá déle než 10 minut, může jít o infarkt.
Bolest mezi lopatkami nebo v zádech může být příznakem rozštěpu aorty – extrémně závažného stavu. Tato bolest je často popisována jako „nejsilnější bolest v životě“.
Oba příznaky vyžadují okamžitou akci. V Česku je možné zavolat záchrannou službu na 155 nebo 112. U starších pacientů je riziko závažných komplikací výrazně vyšší.
Následující tabulka shrnuje nejčastější příznaky hypertenzní krize a odpovídající akce:
| Příznak | Možná příčina | Co dělat |
|---|---|---|
| Bolest hlavy | Encefalopatie | Změřit tlak, kontaktovat lékaře |
| Bolest hrudi | Infarkt, rozštěp aorty | Zavolat 155 |
| Dušnost | Srdcová insuficience | Uklidnit, změřit tlak |
| Zmatek | Mozková příhoda | Zavolat záchrannou službu |
Kdy zavolat záchrannou službu – co je třeba znát
Záchranná služba (155) je vhodná při následujících situacích:
- Tlak vyšší než 180/120 mm Hg spolu s jakýmkoli z výše uvedených příznaků
- Náhlá bolest hrudi nebo zád
- Ztráta vědomí nebo zmatek
- Poškození zraku nebo řeči
- Pád nebo ztráta rovnováhy s možným zlomeninou
Pokud jste hypertenzní a máte příznaky, ale tlak není extrémně vysoký, kontaktujte svého praktického lékaře. V některých případech je možné léčit ambulantně, ale vždy pod dohledem lékaře.
V Česku je možné získat informace o léčbě i v soukromých lékárnách. Lékárníci v BENU nebo Dr. Max vám pomohou s výběrem domácího tonometru nebo poradí s postupem při náhodném skoku tlaku.
Cena domácího tonometru se pohybuje od 800 do 2 500 Kč. VZP částečně hradí některé modely při opakovaném předpisu. Vždy se zeptejte svého lékaře, zda je možné získat pomoci přes pojištění.